Doubravčice – Staré Zámky

Zalesněná ostrožna se strmými svahy se zdvíhá asi 60 metrů nad říčkou Šemberou. Přístupná je pouze od jihu, kde ji přetíná mohutné valové a příkopové opevnění. Plošina byla osídlena již v mladší době bronzové (1300 př. n.), mohutné opevnění pak vzniklo v pozdní době halštatské (500 př. n. l.). Na opevněné plošině o rozloze 1,3 ha se v 6 – 8. století usadili Slované a na její výspě byl v roce 1357 založen hrad Šember.

Hrad byl vybudován na konci strmé, vysoké ostrožny nad pravým břehem říčky Šembery, na místě pravěkého opevněného halštatsko-laténského hradiště z 5. století př. n. l. Místo bylo opevněno a osídleno i Slovany v 8. století pro svou výhodnou polohu nad obchodní cestou, která procházela podél Šembery. V roce 1357 prodal Ješek z Náchoda, držitel Kostelce nad Černými lesy, místo vhodné pro stavbu hradu mindenskému biskupovi Dětřichovi z Portic. Tato koupě byla určena pro cisterciácký klášter v Klášterní Skalici, který hrad vybudoval a spravoval až do husitských válek. Hrad byl pojmenován Schönberg, z čehož se vyvinul dnešní počeštělý název hradu i říčky. V roce 1421 hrad spolu s klášterem v Klášterní Skalici rozbořili husité a již nikdy nebyl obnoven. V roce 1542 byla lokalita zapsána do Zemských desek jako „Šemberk – zámek pustý“.

Šember nebyl hradem rezidenčním, ale plnil především správní funkce nad obchodní cestou. S největší pravděpodobností se jednalo o bezvěžový hrad nižší kvalitativní úrovně, jehož hlavní obrannou funkci plnila mohutná plášťová zeď obvodové hradby.

Doubravčice představují jedno z nejstarších slovanských hradišť v Čechách. Ve své době nesloužilo zřejmě především k obytným účelům, neboť byla odkryta pouze řídká zástavba, ale uvažuje se spíše s vojensko-obranným charakterem strážního bodu nad soutěskou v údolí Šembery ve spojitosti s obchodní cestou a vyhledáváním nerostných surovin v okolí. Výjimečné postavení hradiště může dokládat i jeho poloha na samém okraji silně osídlené oblasti v povodí říčky Šembery.

Fortifikační systém vymezuje plochu asi 13 ha, z toho vnitřní areál má rozlohu 1,3 ha. Vnější val je 18 m široký, 4 m vysoký a přepažuje ostrožnu v délce 147 m, před ním je příkop dnes široký 12 m a hluboký od 2 do 3 m. Následuje soustava druhého, třetího a čtvrtého valu z doby keltské (halštatské) až raně středověké.

Rozsáhlý archeologický výzkum v letech 1961 – 1977 vedený J. Kudrnáčem přinesl rozsáhlé poznatky o opevnění i vnitřní zástavbě. Nálezy jsou uloženy v Archeologickém ústavu v Praze. Hradiště je zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 36638/2–902.

Stránky obce Doubravčice

Napsat komentář